Olomouc

Od 17. do 22.8. jsme s tebou byli v Olomouci u dědečka a babičky na návštěvě.

Moc se ti tam líbilo, měl jsi spoustu pozornosti a taky příležitostí prozkoumávat nové věci.

Krásně si lezl po schodech do domu ze zahrádky a taky jsi začal stát bez držení. Chození ti ještě mnoho nejde, ale i tak není kam spěchat , když ti není ještě ani 11 měsíců.
Tatínek s babičkou tě brali každé ráno na dlouhou vycházku a já jsem dospávala noc, protože ty stále nespíš příliš dobře a často se v noci budíš a chceš se napít čajíčku nebo jen podat dudlíček. Navíc jsem se pořád bála, že spadneš na zem, neboť jsi spal v provizorní postýlce ze dvou přistrčených křesel. Ale naštěstí se mi podařilo tě uhlídat, jen si se jednou praštil, zrovna do čelíčka mezi obočí a máš tam pěknou modřinku. Křesla totiž měli tvrdé dřevěné boky.